Poslední střípky školního roku 2016-2017.
Vážení a milí rodiče, kolegové, naši žáci.
Vysypávám na hromádku poslední střípky školního roku 2016.2017. Je to neuvěřitelné, ale další roční cyklus, neopakovatelná etapa v našem životě končí a nová tím začíná.
Pro odcházející deváťáky se otevírá něco nového, zajímavého a inspirativního, nástup na střední školy, na které jsme je chtěli, a doufám, že se nám to povedlo, zodpovědně připravit.
Pro nastupující prvňáčky, pro které jsme, doufám, také vše zdárně připravili, začíná obrovský zlom v životě a organizaci času jejich i rodičů - začátek povinné školní docházky.
A nyní k těm několika střípkům. Pomohl jsem si několika fotografiemi, které mají spíše dokumentační charakter.
Ani jsem nemohl zachytit a postihnout všechno, co se událo. Nemohl jsem být například na mistrovství republiky v šachu a držet tam našim žákům palečky v bitvách na šachovnicích, ale mohl jsem vše sledovat v on line přenosu v televizi. Nemohl jsem být v Praze s naší skupinou žáků, kteří se utkali s osmi dalšími z celé republiky v soutěži iKID, stejně jako na dalších akcích, které se ale snažíme na školním webu propagovat a vás s nimi seznamovat. Tím bych chtěl i předat velké poděkování za fotodokumentaci, kterou nám věnujete.
Ale byl jsem například v naším aktivním žákovským parlamentem v Jihlavě, kdy jsme spolu s Dobronínskou školou každoročními organizátory pracovního setkání parlamentů celého kraje. Měl jsem radost z výstavy komiksů na vážné téma, i to že někteří z vás přišli do školy na vernisáž, kterou uváděla 9.B. Jmenovala se Ještě jsme ve válce, přiložené fotografie jsou z toho, jak naši žáci provádějí jednotlivými příběhy žáky z průmyslovky. Na další fotografii vidíte dvě dámy a osmáka Štěpána Šimka. Jedná se o slavnostní předání ocenění a darů od organizátorky celorepublikové soutěže naší paní učitelce a vítězovi, jehož anglické video předčilo více jak tisíc účastníků.
Zpívání školního sboru ve vestibulu školy mělo šmrnc a náladu, snad je to z několika snímků také vidět. Více jak měsíční práce se čtvťáky vyvrcholila v tělocvičně, kde tanečně ztvárnili téma vody. Organizátorky, profesionální choreografky a paní Marie Kinsky,byly nadšeny z jejich výkonů, pozvala je na taneční festival Korespondance. Nečekal jsme ani takový spontánní zájem o podpisy a povídání s Tomášem Havránkem, kterého jsem pozval do školy, kterou před třemi lety ukončil, aby se s pohárem mistra extraligy v ledním hokeji pochlubil svým mladším spolužákům a patřičně je motivoval. Už na letním biatlonu jsem viděl mnohé naše další naděje. Ale velkou radost nám udělaly především tyto tři věci.
Pokračující spolupráce s družební polskou školou, kdy čtyři dny pobyli polští kamarádi v našich rodinách, které se staraly spolu se námi o pestrý program. Dále spolupráce se zřizovatelem, městem, které všechny naše smysluplné aktivity podporuje a účastní se jich. Například přijetí polské delegace na radnici, zahájení a účast na závěrečných zkouškách žáků devátých ročníků, podpora konference žákovských parlamentů, výstavy a další.
A třetí velkou radostí je spolupráce s rodiči, kdy někteří z nich dokáží s neutuchajícím nadšením velké věci. Poslední akcí byl pořádný Špacír 2017 pro asi 120 žáků a dvojnásobek rodičů. My byli jenom hosty a móc jsme si to užívali. Děkujeme.
Asi jste znejistěli nad jednou fotografií "dospěláků", kterým jsem po škole dělal průvodce. Přepadovku školy domluvil totiž Jirka Skalský se svými spolužáky, kteří přišli do školy jako úplně první prvňáčci 1.září 1974, kdy se škola poprvé otevřela. Pěkné, že?
A zazvonil zvonec a školního roku je konec.
29. 6. 2017
